Spirit

Jméno:

Spirit

Druhé jméno:

Černá Růže

Hodnost:

Sigma

Měsíční paprsky:

35

Pohlaví:

Samice

Věk:

4 roky

Schopnosti:

Voda, Vyvíjení velké fyzické zdatnosti

Rodina:

otec/matka: Red/Perla
Sourozenci: sestry: Launierre, Larrileith Håp-Ithemba

Partnerství:

-

Cesta:

Neutrální

Povaha:

Ne, nadarmo má druhé jméno „Černá Růže“. Barva „černá“ znamená v povaze Spirit povětšinou první dojem, který na vás udělá, když jí potkáte poprvé. Slovo „růže“ zase vyznačuje vlastně květ, co se pomalu otvírá, když o něj pečujete, v tom to případě jde o skryté chování, které jen tak neukazuje před někým novým a pouze se vám ukáže, když o ní budete „pečovat“ neboli, když vám začne důvěřovat, že jí nebudete pak tak bodat kudlu do zad. Tohle bylo spíš menší shrnutí do pár vět, ale teď pojďme na menší rozbor, abych vám dala tu možnost pochopit povahu Spirit. No, tak to vezmeme od té „černé“. Není moc komunikativní, tak že buď to musí někdo jiný začít debatu anebo musí mít nějaký důvod jí začít, jinak není moc výmluvná s někým úplně neznámým. Možná spíš i někdy udělá, že nikoho nevidí, jen aby nemusela nic říkat. Ale když už se konečně dokope k řeči, tak má silnou tendenci skrývat pravdu a někdy si vymýšlet totální blbosti, jen aby se ostatních zbavila. Ovšem všechny metody mohou zklamat a proto pak začne být nevrlá, vzteklá a někdy předstírá rozmazlenou (čivavu) vlčici. Někdy připomíná taková ta „chytrá“ vlčata, co prostě musí upozorňovat na každý vaší chybičku, co uděláte, přestože tvrdí, že je submisivní vlčice, což opravdu je, tak ráda občas někoho škádli až ke vzteku, i když se zrovna moc prát nechce. Nemá ráda konflikty, i když občas někdy nějaký začne, což je celkem zvláštní, ale to je holt celá Spir. Někdy se sice chová, jako malý vlče, ale takový rozum nemá, prostě se jen nudí a někdy netuší, jak se zbavit energie. Určité slova s ní dokážou divy a vám ukážou docela zajímavou proměnu z určité nálady na jinou a to extra rychlou rychlostí, že někdy si říkáte: „Co to sakra mělo být?!“. Největší přeskok zatím byl z extrémě prudivé na smutnou, což bývá většina ráda, jelikož je to konečně jiná emoce, kterou nikoho nevytáčí, a máte možnost zdrhnout. Podle odborníků na Spirit se t nazývá „Velký přeskok nálad“. Nerada mluví o své minulosti, protože už zná takový ty věty: „No, to je „úplně“ hrozný“, „Já si prožil/a horší.“. Prostě její minulost bude záhadou a jejím tajemstvím, které jen tak snadno neodhalí. Je tu další varianta prvního dojmu a to jest pomstychtivá, morbidní a trošku pesimistická Spirit. Někdy je divu, že vlčice s takovou povahou ještě vůbec žije (dalo by se říct, že je divu, že jí ještě někdo nezabil). Myslím, že k této části povahy už nemám, co dodat, proto asi přejdeme k té „lepší“ části neboli části, kterou já nejraději nazývám jako „Růži“. Tato část povahy se většinou projevuje u příbuzných, který o toto „poupě“ pečovali, až se jim ukázalo v plné kráse. No každý má možnost spatřit tentok kousek, ale jen když bude mít tu trpělivost a ustojí první dojmy. Někdo jí spatří rychle, jindy to trvá a někdy jí dotyčnému vůbec neotevře. Záleží, jak moc důvěřuje a to přesně jde, proč „Růže“. Přesně i poupě se pomalu otvírá, tak stejně i ona pomalu ukazuje svou vnitřní krásu (nebo by se dalo říct, že první ukazuje ten odpad a pak teprve pomalu něco, co se vám může zamlouvat). Je jen opatrná a nikdy to nemyslí špatně, jen nevěří. Takhle vám odhalí i svá tajemství, kterýma se dá dost ublížit, jelikož její srdce je již plné šrámů. Pro ní je tahle část někdy nepochopitelná a někdy netuší, proč jí ukazuje, když by tak mohla být nedobytná pevnost vůči ranám do srdce. Možná mi nebudete věřit, když řeknu, že dokáže i milovat. Není bezcitná, jen prostě ví, že ta bezcitnost, kterou ukazuje je její kryt a tahle křehká stránka je jak jemné sklo do, kterého stačí cvrnknout a rozletí se na milión kousíčků. V téhle skrytý části jejího já se skrývá i smysl pro humor, pochopení a lítost. Tyto vlastnosti jsou asi až k neuvěření pro vás s tím, co už jste četli, ale to neznamená, že prostě nemá city a už vůbec to neznamená, že by nebyla schopná pomáhat za cenu svého života, protože občas říkává, že její život není vůbec podstatný, jako těch ostatní. Když si najde skrýš a je o samotě, tak truchlí nad chybami, co kdy udělala, pokud tedy zrovna nehraje na schovávanou. Docela má v oblibě pavouky a potkany, ale bílé a rudé růže jí nikdo nezveme. Slova „Černá Růže“ používá, jen když se chce někoho zbavit a tak ho poslat pro něco co neexistuje a taky se tak představuje, protože se svým pravým jménem ráda obchoduje. Ráda si hraje s vlčaty (sama je přeci někdy vlče chováním, tak proč ne, že?). Není tak moc pravdou, že utíká z boje, jen prostě nemá ráda konflikty, ale když se nedá něco řešit bez konfliktu, tak podstoupí tu obětavost. Nemyslete si, že je tu jen na krásu, protože tak to vůbec není. No spíš je zatím takovou nešťastnou truchlivou vlčí duší.

Minulost:

Jednoho zimního dne se narodili Perle a Redovi tři vlčata. Dvě vlčice a jeden vlček, ale vlček byl slabý, tak pár minut po narození zemřel. Perla s Redem se nemohli rozmyslet, jaká jména jim dají, tak se rozhodli, že to budou řešit, až další den ráno. Red nebyl zatím vůdcem smečky, tohle místo si zatím nárokoval Reduv otec Onix. Onix nesnášel proroctví, ale i tak věřil tomu svému, který mu řekl vlčí šaman. Jeho proroctví pravilo o tom, že jedno z vlčat Reda je tak silné, že Onixe porazí, zabije a nastoupí místo něho na post Alfy. Onixovi se to nelíbilo. Byl natolik poblázněný vládou nad smečkou, až se z něho stal bezcitný alfa vůdce, otec, dědeček a také samozřejmě vlk. Pravilo se, že to bude nějaké okřídlený vlk a mladá vlčice s „perlami“ pod očima. Onix si byl vědom, že musí něco udělat, aby se to nevyplnilo. Tak tedy vzal to vlče, co odpovídalo popisu v proroctví. Odnesl tu malou vlčici daleko od území smečky do té zimy a nechal jí svému osudu, nebo jak si myslel on – Smrti. Tato malá vlčice měla umrznout, kdyby zrovna kolem nešla vlčice, který nedávno medvěd zabil všechny vlčata a i jejího vlka. Byla sama bez smečky. Téra, tak znělo její jméno, objevila malou vlčici chvíli potom, co jí tam odložil Onix. Téra dala malému vlčeti jméno Spirit. Spirit, protože to znamená přízrak a tohle malé vlče bylo přízrak, který jí po takové době zas zahřál u srdce. Věděla, že už jen kvůli tomu vlčeti musí najít smečku, aby ho naučila vše potřebné do života. Téru už nechtěli do její bývalé smečky a tak musela i s malou Spirit jinam, ale čas se nezastavoval a tak Spirit nějaký čas vyrůstala v tuláckém stylu života. Když se konečně Téře povedlo nalézt smečku, která by je přijala, tak už Spirit dospívala a byla neposedná rebelka, která potřebovala už výchovu vlkem, ale Téra si nikoho hledat nechtěla, přeci jen vlci mají jednoho partnera do smrti, pro kterého by truchlili do konce svého života, tedy aspoň tím se řídilo srdce Téry. V Bleaucké smečce bylo mnoho bezohledných vlků. Téra mnohokrát říkala Spirit, aby si dávala pozor na vlky. Spirit jí věřila každé slovo a dobře jí naslouchala, přes to, jak často začala odsekávat. Téra byla pro Spirit matkou, tak bylo jasné, že jí bude poslouchat, i když ne tak moc jasné. Spirit se povedlo najít čirou náhodou milého vlka i v této smečce. Oba se navzájem doplňovali. Spirit byla možná dost silnou vlčicí, ale vlk jménem Tetris byl silnější, což se jí na něm líbilo. Tetris byl schopen chránit Spirit i za cenu svého života, ale tuhle větu od něho Spirit ani nechtěla slyšet, protože to by ho nenechala udělat. Jenže jednou, když šli kolem vodopádů, tak se to zvrtlo. Někdo srazil Tetrise z boku přímo na tvrdou zem vedle vodopádů. Spirit nestihla zaznamenat, kdo to byl, protože rychle se snažila dostat až dolů k Tetrisovi, který ležel bezvládně na zemi. Samozřejmě, že když se to dozvěděla smečka, a jelikož Tetris byl syn alfy, tak to svedli na Spirit a vyhnali jí i s Térou. Téra zjistila, co se stalo té zimní noci, kdy malou Spirit našla, protože to dozvěděla od jedné místní vlčice. Pověděla to přesně Spirit a ani jí nemusela přemlouvat, jelikož další den se bez váhání Spirit vydala najít svou pravou rodinu. Po smečce, kde měla být Spiritiny rodiče, jako by se slehla zem. Později obě přijala smečka Mores. V té smečce byli všichni, co byli odněkud vyhnáni, jen alfa pár smečky ne. Téra byla ráda, že je ve smečce, ale věděla, že tahle smečka má spoustu hrozeb pro Spirit. Spirit se, ale už i tak změnila po smrti Tetrise. Připomínal ducha, co neustále do někoho vrážel a nevnímal. Všichni si jí ve smečce dobírali a Spirit si to nechávala líbit. Byla tak zhroucená, že jí to už bylo jedno. Neznala své pravé rodiče, protože jí otec jejího otce nesnášel a vyhodil jí do zimy. Ztratila vlka, kterého milovala, tak co mohla ještě ztratit, když její život neměl už žádnou cenu? Po pár měsících se do smečky přidal další vlk. Spirit hned na poprvý v něm poznala vraha Tetrise. V tu chvíli ztuhla a bez hnutí na sebe vrhali dva rozdílné pohledy. spirit vyděšený a ten vlk na ní vražedný. Vlk si říkal No. Vlk si jednoho dne vyhledal Spirit a začal jí vyhrožovat. Spirit se chvíli nechala vydírat, dokud se to nezačalo týkat její nevlastní matky. Nepamatovala si, co se přesně stalo, ale ten vlk ležel na zemi mrtvý ve velké kaluži krve. I Spirit měla pár šrámů, protože vlk jí před tím pokousal a ona, co jako jediné udělala bylo to, že se krčila a snažila se ukázat, že on má větší autoritu a ona se bojí, jako při každém vydírání. Podle tlapek a tlamy od krve usoudila, že to asi udělala ona sama. Byla si dost jistá, že musí utéct z té smečky a taky od Téry. Za územím se na chvíli zastavila. Slyšela vytí, které hlásilo odměnu za chycení Spirit. Rozeběhla se dál se strachem, že jdou po ní a chtěj jí zabít. Běžela, dokud nepadla vyčerpání na zem. Probrala se pomalu s bolestí a stejně pomalu se stavěla na tlapy. Byl tam vlk s křídly. První myšlenka, co jí napadla, byla, že ten vlk je hodně podivný. Vyptával se jí, co se jí stalo a představil se jí jako Wolter. Když mu trochu neochotně pověděla celý příběh a představila se mu, samozřejmě jako Spirit, tak začal mumlat něco o tom, že Onix a ostatní za to zaplatí. spirit začala mít pochybnosti o tom, že to by byl normální, ale po delší době usoudila, že to zas takový magor nebude. Na chvíli se v ten den Wolter vytratil později byl zpět s jídlem. Spirit u něj pár dní zůstala a on jí tím mohl mnoho naučit, obzvláště v boji, který zatím moc dobře neovládala. Wolter před ní skrýval dost podstatnou informaci a to tu, že je její starší bratr, kterého Onix nechal vyhnat za něco, co neprovedl. Tohle se událo než se narodila ona a její sestra. Jednou musel vyhnat Spirit z té jeskyně, dělal to nerad, ale musel pro její dobro. Ještě jí trochu poradil, kam má jít. Neposlechla Woltera za to, jak jí naposled hnusně vyhnal z jeskyně a šla svou cestou, dokud nenarazila na zajímavý svět, kde to byl samý pach vlka, tak si řekla, že to tu zusí.

Zajímovosti a jiné věci:

Dalo by se říct, že Spirit má dobrý hudební vkus (samozřejmě soudím podle svého vkusu). Chápe, o čem se lidé baví, když je slyší (opravdu, tak blbá není). Svoje schopnosti nedokáže využít, když se dostane na psychický dno.