Mephisto

Jméno: 

Mephisto Phelles (Mephistophelles)

Druhé jméno: 

Loner Aeterna

Hodnost: 

Sigma

Pohlaví: 

Samec

Věk: 

6 let

Schopnosti: 

Vyvíjení velké fyzické zdatnosti a Imunita proti elementům

Rodina: 

O své rodině nic neví

Partnerství: 

Bývalá partnerka byla Fai Evighet, Strážkyňa Dvoch tvári (Túlavý kvet)

Charakter: 

Vyhnanec

Cesta: 

Neutrál

MP: 

455

Povaha:

Podvodník, svůdce, pokušitel, lhář a falešník, ničitel, zrádce i přítel. Na první pohled působí celkem mile a přívětivě. Skoro vždycky se usmívá, dokonce i když spí. No už mnozí doplatili na to, že mu naletěli na tento nevinný výraz. Ve vnitřku je morbidní, trochu dost psychopatický a velmi rád vede rozhovory sám ze sebou. Někdy se chová naprosto nekontrolovatelně, má chuť zničit všechno a všechny, avšak během sekundy se umí uklidnit a znovu se chovat mile a být kamarádský.
Prohnanost, drzost, škodolibost a hbité prsty zloděje. K tomu připočítejte bláznivost, radost z popichování a břitký jazyk. Mephisto dobře ví co dělá, všechno co řekne, má svůj důvod, každá nepochopitelná vyřknuta věta, má v budoucnu velice důležitý úkol. Takhle on přemýšlí. Máte pocit že nad ním máte vyhráno, ale ve skutečnosti jste v jeho očích narušitelem jeho osobního soukromí. Může se zdát že uvažuje naprosto impulzivně a chaoticky ale když se nad tím zamyslíte více do hloubky, zjistíte že má vše důkladně promyšlené. Někteří říkají že je ztělesněním změn. Je ten, který ostatním nastavuje zrcadlo, zároveň je dostává do nesnází, ale také jim pomáhá. Je to takový rýpal, co si utahuje z ostatních. Když nezraní fyzicky, tak alespoň slovně. Je inteligentní i když na to nevypadá.
I když je Phelles ve skutečnosti podvodník a šejdíř, jeho osobnost je velice nevyzpytatelná, rád se baví na účet ostatních, sarkastických a uštěpačných poznámek se u něj nevyhnete. Své emoce chce i nechce dávat najevo, když před ním stojíte, hází na všechny svůj milý úsměv, ale také kolem sebe rozšiřuje strach a nejistotu. Je přítelem, ale i zrádcem. Slovo důvěru u něj nehledejte, nevěří nikomu, ani sám sobě. Je snad vlk který nemá duši? A kdo ví, možná je to i pravda, to dokazuje i jeho bezcitnost kterou vůči ostatním nese. Ale i skrze tohle je velice vnímaví a dokáže ostatním porozumět.
Jeho oči vám o něm moc neprozradí, už jen z důvodu že vzbuzují tajemnost jeho chování a tužeb které jsou na něm nerozpoznatelné. Je velice záludný a herecký výkon zvládá na jedničku. Mezi triumfy patří jeho vysoké sebevědomí, které mu rozhodně nechybí za žádných okolností. Svými činy nepohrdá, jedná tak jak chce. Avšak Mephisto přeci nemá v popisu práce neustále se usmívat a mávat na všechny okolo. Každý má své dny, a dokonce je mívá i někdo jako je on. Jako jediný z mála se nebojí svůj názor vyjádřit přímo do očí, tohle mu opravdu nedělá problém, avšak jeho upřímné věty většinou doprovází i řada lhostejných poznámek na účet jmenovaného, ke kterému svůj sáhodlouhý proslov nese. Dlouhé proslovy mu nedělají problém, co na srdci, to na jazyku, ale to by ještě nějaké to srdce musel mít. Nemá rád nevyjasněné situace, nesnáší neznalost, a už vůbec mu nedělá dobře když někdo chodí okolo horké kaše, nebo se snaží jeho otázku zamluvit.
Naučil se, že je lepší držet si „normální“ vlky od těla, aby nepojali podezření, díky čemuž se z něj stal vlk samotář, a to doslova. Cizím vlkům ze začátku vůbec nedůvěřuje, a zřídka kdy se stane že by někomu věřil. Ale i potom bývá přehnaně ostražitý. Samota mu nevadí, naopak, dost často jí vyhledává, to především, když si potřebuje urovnat myšlenky, nebo strávit nějaký čas sám. Potřebuje cítit svobodu a velice nerad se někomu zpovídá. Snaží se být naprosto nezávislý a jednat pouze sám za sebe, na vlastní pěst.
Je schopný pracovat v týmu, velmi nerad se však někomu podřizuje. Je však i celkem průbojný a nic si nenechá líbit. Stojí si pevně za svými názory a je rozhodný. Někdy však zloba či vztek zatemní jeho úsudky. Ven vychází raději když je slunce zapadlé za obzorem a když krajinu zdobí zář měsíce. Když temnotu zahalí okolí, je velká pravděpodobnost že ho můžete potkat.
Mephisto nemá žádné přátelé protože se s nikým nebaví, hledí si svého a do cizích záležitostí nestrká nos. Směje se nad pobídky ostatních a z věcí jako jsou narážky na jeho osobu a jeho vzhled či snad jeho povahu. S nikým se nepárá a když něco nechce, jeho činy mluví za něj. Je velice opatrný a vůči ostatním hrozně ostražitý. Slovo důvěra u něj nehledejte, nevěří nikomu a věřit nikdy nebude, to je další důvod toho že je velice podezřívaví a ze svých protivníků nespouští oči. Když uslyšíte jméno Mephisto, okamžitě se vám vybaví černý vlk, který dokáže pouhým pohledem nahlédnout do vaší duše. Někteří o něm vykládají že nemá duši a kdo ví, možná je to i pravda, to dokazuje i jeho bezcitnost kterou vůči ostatním nese. I skrze veškerou jeho bezcitnost a neochotu umí být velice vnímaví a dokáže ostatním porozumět. Phelles je tichého typu, tudíž je těžké rozeznat jestli vás poslouchá nebo ne, většinou se ale kontaktu s ostatními vyhýbá a to lze říci hned v několika případech jeho chování. Úsměv je u něj velice vzácný, většinou budí dojem jeho špatných činů a úmyslů, zato velice rád si ponechává chladný výraz a bezstarostnou hlavu, tvrdí že starat se o každou volovinu kterou v minulosti udělal je zbabělé. Raději se snaží přijít na nějaké řečnické vysvětlení než aby musel vystrčit drápy a používat své tesáky, tvrdí že je to pod jeho úroveň. Nevěří ostatním protože právě věřící v důvěru se stávají snadným terčem a on by byl nerad zklamaný důvěrou k někomu jinému. Tvrdí že nejlepší lék na bolest je samota, protože když jste sami, nemá vám kdo ublížit, nemá vás kdo zklamat, nemá vás kdo zradit a nemá vám kdo důvěřovat.
Je spíše typ který jedná tak jak chce, nenechá se sebou manipulovat. Většinou ostatními vlky okolo sebe jenom opovrhuje, protože z mnohými nemá ani cenu se vybavovat nebo se snažit o kontakt. Je mnohem radši když může být sám, když se do jeho starostí nikdo necpe a v jeho minulosti nikdo nevrtá. Své špatné nálady si vybíjí devastací okolních předmětů. Jeho častým problémem je agrese, občas se stává že v záchvatu zuřivosti ztratí sám sebe, tyto stavy jsou vyvolané přílišným návalem emocí nebo špatným přístupem. Čeho však se u tohohle vlka dočkáte je upřímnost. Svůj názor vyjádřuje přímo do očí, tohle mu opravdu nedělá problém. Je však bystrý a věci mu dochází velice rychle. Dokáže si promyslet mnohé věci, které někomu trvají celý den v několika sekundách. I přes všechnu tu upřímnost je velice dobrý lhář, přetvářka mu nedělá problém, proč by taky? Někdy je lepší lhát než tvrdit čirou pravdu. Nezáleží mu na tom co si o něm myslí ostatní, nebo jaký obrázek si vlastně udělají, je takoví jaký chce být. Je soběstačný a nezávislý na vlcích okolo sebe. Nejraději však tráví chvíle sám na nějakých temných místech, celá ta atmosféra mu prostě prospívá, být sám.

Minulost: 

Mephisto býval členem měsíční smečky, ostatní jej řadili do vyhnanců kam také velice dobře zapadal už jenom díky své nepříjemné, samotářské a nedůvěřivé povaze, on sám se neřadil nikam, neviděl důvod v nějakém společenství ať už přátelském nebo nepřátelském, ale mezi tuláky spadat nechtěl. Nic jiného mu vlastně také nezbývalo, byl schopný ale nedokázal spolupracovat v týmu, rozkazovat si nikdy nenechal a kvůli své tvrdohlavosti a agresi byl nezvladatelný na nějaké tvoření společenství a tak raději zůstal sám a zasvětil svůj život zlobě ve svém srdci. Poprvé v životě Mephisto zažíval spokojené chvíle ve svém životě protože potkal vlčici jménem Fai Evighet, se kterou později uzavřel partnerství. Očarován touto překrásnou vlčici trávil s ní hodně času ve zdejší poušti která byla vyhrazena právě pro vyhnance. Byla jediná která mu kdy dokázala porozumět, sám byl překvapen tímto souzněním, dříve by si nikdy nepřiznal že nějaké srdce má a že by on zrovna byl schopný k někomu chovat náklonnost a skutečné city. Právě tato vlčice byla jediná kterou byl ochotný respektovat a ctít, jedině ona dokázala zkrotit tu nenávist uvnitř něj. Jejich vztah však netrval dlouho, i přesto jak byl krásný, jak dva blázni spolu byli spokojení, zmizelo to jako list v prudkém větru. Jedné noci se Mephisto s Fai rozloučil se slovy že se zítra uvidí, jenže už se neukázal, zmizel a nechal ji tam. Nebylo to však v jeho úmyslu, ale jedna záležitost mu už nedovolila se vrátit.
Na jedné jeho noční procházce, kdy jeho tlapy překročily hranici území smečky měsíčního svitu se stalo něco co nikdy nečekal. V tento chladný večer se nechal svými myšlenkami zahnat příliš hluboko a přestal lpět na své ostražitosti, což ho stálo velice draho. Byl napaden, jindy by měl nad nepřítelem o mnohem větší převahu už jenom kvůli imunitě se kterou se narodil, ale také díky jeho pilně vypracovaným schopnostem a fyzické síle. jenže tuto chladnou noc štěstí tomuto vlkovi nepřálo, byl napaden dvěma vlky, ten třetí se jenom díval připojil se až po nějaké chvilce. Vypadalo že si to velice užívá, dokonce znal jeho jméno a Mephisto v něm později rozpoznal bývalého vůdce smečky kterou znal a byl jejím členem na opravdu krátkou dobu. Převahou však zahnali Mephista ke skalám, ten večer se nedokázal soustředit, byl myšlenkami úplně někde jinde, byla to jeho hloupá chyba že se nechal takto ovládnout svými vnitřními pocity a tak byl zahnán a shozen do propasti která se mu tyčila za zadníma nohama. V ten večer měl v očích smrt a že od ní neměl daleko.
Probudil se až druhé ráno, vlastně jej probudilo štěbetání ptáků a otravné, spalující a nepříjemné horko. Slunce žhavě pálilo, obloha byla modrá a on jenom stěží otevřel své oči. V první chvilce je ani otevřel nechtěl ale stejně to udělal. Chtěl se pořádně rozhlédnout ale každý pohyb hlavou a vůbec celým tělem byl neskutečně bolestný a tak zůstal ležet. Pocit zlomených kostí v celém těle by pro vlka po pádu smysl měl, ale Mephista trápil jeden zásadní problém. Nic si totiž nepamatoval, ale měl štěstí že se vyhnul prudké a hluboké kamenité propasti. Mohl tam ležet tak půlku dne než se pokusil zvednout na nohy. Po několika neúspěšných pokusech se mu to podařilo, okamžitě začal hledat cestu ven, ale jelikož sám neměl nejmenší ponětí kde je a proč tu je, rozhodl se jít za nosem. Kráčel už pár hodin, nebo se spíše plazil, ani ho v tuhle chvíli nezajímalo kam jde, venku se stmívalo a jeho bolel každý krok navíc, který se rozhodl udělat. Byl zmatený, hladový, žízniví a jediné na co se zmohl byl spánek, co jiného vlkovi bez paměti po takovém pádu zbývalo? Znaven se sesunul pod nejbližší strom který byl v dohledu a s tím se ponořil do hlubokého spánku. Ráno opět vyrazil na cestu.
Mephisto putoval po světě jeden celý rok, nevěděl kam kráčí, nevěděl ani co se stalo, ale jediné co chtěl, bylo nalézt otázky na tuhle jeho amnézii. Doufal jenom že bude krátkodobá a ne napořád. Často spal, dokonce byl tak zmatený že se po lesích potloukal jako zubožená zmlácená liška, najednou mu to bylo jedno, sám ani nevěděl pro co existovat. Každý se na něj díval jako na pomatence, dokonce mu bylo jedno jak vypadá, nedbal o sebe ani o svůj vzhled. Chodil špinavý, ušmudlaný, rozcuchaný a v očích měl flegmatický výraz, ignoroval každého kdo se na něj pokusil promluvit, absolutně ho nezajímalo co si o něm kdo myslí, zkrátka bloudil do neznámých končin. Později se v jeho snech začala objevovat tajemná vlčice, nebyla sama, ale byl tam s ní i on a to jej překvapilo více než cokoli co se mu doteď zdálo. Přál si ji tak bezmezně následovat, v jeho snech se vyskytovala docela často, jakoby byla klíčem, jakoby mu mohla pomoci si vzpomenout. Nakonec se rozhodl že ji vyhledá a proto se vrátil zpátky na místo, kde se probudil. Dlouho bloumal po okolí, než se dozvěděl o zdejší smečce, možná právě ta by se mohla stát jeho nadějí k úspěchu, avšak odmítl se do ní přidat, jeho vždy lákala samota a tak se rozhodl odejít k vyhnancům. Rozpolcen na kousky, občas si na některé věci vzpomněl, ale stále zůstával opatrný, doufal že je blízko a že jej tady vítr omylem nezavlál.
 

Zajímavosti a jiné věci: 

Phelles ztratil paměť, tudíž si na nikoho a na nic nepamatuje, jedině na úryvky které se často objevují v jeho snech. Mephisto má na boku zářivé znaky, které v noci svítí jasnou modrou neonovou září. Mephisto se bojí spánku kvůli svým snům, které jej někdy skutečně dokáží vyděsit. (Naspí jenom tolik kolik potřebuje a ještě se ze svých snů úmyslně budí). Neumí plavat. Vždy jej fascinovala poušť a chladné až mrazivé počasí. Je výbušný a agresivní, někdy naopak flegmatický a ignorantský, často mění nálady z minutu na minutu. Mephisto si kompenzuje své záchvaty vytrháváním svých chlupů z ocasu, proto jej nemá příliš bohatý, ale má na něm upevněné železo, které zamezuje přímému vzrůstu, ale chlupy mu tak rostou šikmo a udržují stálý tvar, takový jaký sám on chce. (Dělá to úmyslně). Má rád číslo tři a šest. V uších nosí náušnice. jeho oči jsou jasně žluté až ohnivé barvy. Phelles je vysoký a hodně hubený, na hlavě má zarostlou jizvu, kterou mu pokrývá jeho fialová, dlouhá srst na hlavě.