Takže jak jste si asi všimli, jsem zpět. Na úvod jsem napsal krátký příběh :D :

Na vlčím hřbitově panoval klid. Všichni nebožtíci spokojeně leželi ve svých hrobech, tedy až na jednoho. V otevřeném hrobě ležela rozkládající se mrtvola mladého vlka. Je to sice zvláštní, ale zdálo se, že vlk se začíná pohybovat. Rány na těle se mu pomalu hojili. Za pár minut se vlk probíral. Vstal, a rozhlížel se po okolí. „Co tady sakra dělám!? Mám přeci být mrtví!“ řekl vlk. Vlk se z toho nemohl vzpamatovat. Pak se ale najednou usmál. „Prim bude mít radost! A moje zlatíčka také!“ řekl a běžel k doupěti kde bydlel s Prim. Nemohl se dočkat. Zastavil se a uvědomil si, že je noc a všichni spí. Napadlo ho, že by se mohl podívat k jezeru Lacus Amoris. Šel krásnou lesní cestou. Vedle něj byl potůček. Poznával ho. Přesně tady si jeho vlčata hrávali nejraději. Šel podél potůčku, který ho zavedl k jezeru. „Vůbec se to tady nezměnilo. Uviděl něco na zemi. Bylo tam nakreslené srdce a v něm „P+A“. „To asi nakreslila Prim po mé smrti…..“ řekl přemýšlivě Alek. Nemohl se dočkat až uvidí svou milovanou a vlčátka a tak šel k jeskyni kde s Prim bydlel. Konečně ji uviděl. Prim spokojeně spala…… ale vedle ní někdo ležel. Vlčátka se k neznámému vlku strašně tiskla. „P-proč se k němu tak tisknou? Vypadá to, jako že je jejich……… táta“ řekl Alek smutně. Slzy měl v očích. Otočil se a šel pryč. Nemohl se na to dívat. Nevěděl to jistě ale nápis na zemi znamenal „Prim + Airin“. Byl opravdu nešťastný. Jak mohl být tak naivní? Co si myslel? Že Prim bude do konce života sama s pěti vlčaty? Ne…….

Zatím není známo jak se Alek zachová až bude po tak dlouhé době s Prim mluvit, ale určitě to bude velice zajímavé……….