Probudila se v jeskyni jako obvykle, ale cítila, že něco není v pořádku. Nebylo jí zrovna dvakrát dobře. "Děje se něco?" uslyšela ustaraný hlas. Byl to Kao. "Né, jenom mi není moc dobře" řekla klidně, ale lišákovi se to moc nezdálo. "Tohle se mi nelíbí. Nečekáš čirou náhodou vlčata ? Vypadá to tak.." štěkl zamyšleně. Aura vytřeštila oči. Zaplavil ji pocit strachu, "Isamu?" šťouchla čumákem do vlka spícího vedle ní. "Hm?" otočil se Isamu k Auře a zvídavě, s láskyplným úsměvem ji olízl. "Vypadáš... vyděšeně," zvážněl a zkoumavým pohledem přejel ji i jejího mazla. V zápětí se probudila i Sára a kývnutím pozdravila všechny okolo. "Myslím, že máme problém." zašeptala a kývla na Sáru a Kaa, aby se uklidili ven. Moc se jim to nelíbilo, ale poslechli ji. Když byli pryč, Aura pokračovala: "Je tu možnost, že budeme mít vlčata" sklopila hlavu a nervozně přešlápla. "Ehm.. cože?" zeptal se pobaveně Isamu, zdálo se mu to jako nemožné. Podle Auřina výrazu ale zvážněl a obezřetně se postavil. *Jak je to možný?!* nadával sám sobě, vlčata nechtěl. *Copak ta malá nevinná hra mohla za to, že...* "Dobře, dobře.. Uklidni se, Aurísi.." olízl ji něžně na čenichu a podíval se ven. Byli chráněni, ale ne před Smečkou. Miremel a ostatní měli křídla a vlčice ze smečky s vyhnancem na území smečky.. to by znamenalo smrt pro všechny. *Musíme vypadnout...* problesklo mu hlavou a on s otázkou v očích vzhlédl k Auře. Aura pomalu kývla. Přečetla si jeho myšlenku a došlo jí, že je to jediné rozumné řešení. "Máš pravdu. Měli bychom odejít" řekla. *Měla bych se jít rozloučit s Inarim a Launierre.. Ale to je příliš riskantní* "Co uděláme, až se to narodí? Já nevím, jestli jim dokážu ublížit.." Přikývl, ale její další slova ho vyvedla z míry. "Samozřejmě, dokážeme to. Ale teď musíme vypadnout, tohle dořešíme pozdějš, času bude dost. Jesli s sebou ale nehneme, vodneseme to všichni čtyři." Vyšel ven a rozhlédl se, naštěstí tu nikde nikdo nebyl. Kývl na Auru, jako že je vzduch čistý a rozeběhl se proti skále, tak jako vždy a silnými pohyby křídel se dostal do vzduchu. Ihned jej následovala Sára s poměrně překvapeným výrazem, ale Is věděl, že ho bude následovat. Aura mlčky vyskočila na nohy a vyběhla před jeskyni. Popadla překvapeného Kaa, vyhodila si ho na záda a vzlétla. Z mraků vykouklo slunce a na vrcholek jedné ze skal usedl orel. A uprostřed té nádhery bylo možné zahlédnout tři tečky vzdalující se na obloze.