Promiň Tarr, ale k tomuto se nelze nevyjádřit. Také bych, pokud by to nevadilo, něco rád doplnil.

To, co jsi napsala ve čtvrtém odstavci musím plně podpořit. Ze začátku jsem Tě, musím přiznat, považoval za nevrlého, ale především smutného člověka. Během pár měsíců z Tebe byl mutant a nyní jsem Ti nesmírně zavázán. Nikdy bych si třeba nepomyslel, že by jsi mi mohla pomoci v takovém problému, jako byla ona kauza s nadávkami. Však Ty už víš. Mnoho vlků by nám za to nejen vynadalo, ale i by po nás něco chtělo, ale ty jsi nad tím mávla rukou. Nyní jsem si plně jist tím, že když budu mít nějaký problém, mohu se na Tebe kdykoliv obrátit. A myslím si, že tak jako by jsi pomohla mně, pomohla by jsi komukoliv jinému.

Já bych mohl mluvit z vlastní zkušenosti, první dny mi připadaly takové nijaké, takové hloupé. Připadalo mi, že se všichni baví a jen já zase mlčím, stejně tak jako v realu. Ale spletl jsem se, zapadl jsem během pár dnů, za což vděčím především Attanai, Assekemu a Lulu. Připadal jsem si jako jeden z Vás, v čem mne utvrzovala hlavně Miremel. (Ano, to byly ty časy, kdy jsem na smečce mohl být do dvou ráno.) A nyní cítím i to, že se Tařino chování vůči mně mění. Je možné, že je to jen má fantazie, nebo jsem jen domýšlivý, nevím. Nebo to tak je. Ale to je něco, co tu nechci řešit. Vážím si Tě, i hry s Tebou a Ty to víš. Nicméně jsem chtěl podotknout že ten, kdo tu tráví hodně času, nemá nikoho tam venku, za monitorem. Nikoho, kdo žije ve stejném světě jako on. Mluvím z vlastní zkušenosti i z toho, co jsem slyšel od ostatních - takže málokdo se tu cítí osamocen. Dříve nebo později bude sám sebe považovat za 'člena smečky' v pravém slovasmyslu.


Dnes mám divnou náladu a jsem děsně ukecanej, takže se vyjádřím i k tomuto. Viz já a Rellem. Isamu a Rellem Bloodmoon se ve hře moc nemusí, Rellem se nechal dokonce slyšet, že mne zabije. Ale Já a Rell jsme v pohodě. Bavíme se spolu a nic nám to nedělá. *Zatím. :D*

A k tomuto se nebudu vyjadřovat, nemám čím.

Iso.