(Pozn.: Vynechal jsem v textu "vlk smečky..." jelikož jsem tulák. Doufám, že to nikomu nevadí.)

Temnou noc prozařuje svit dalekých hvězd i úzký srpek měsíce. Vítr fouká ze západu, prosycený pachem moře a krásně chladivý. Stojíme zde jen my dva. Já, hnědý vlk s tmavě rudýma očima upřenýma na její tvář. Ona, tolik krásná s její našedle bílou srstí a černými znaky v husté srsti, ofinou zakrývající zraněné oko, které dřívě bylo stejně nebesky modré, jako to co zbylo. Pohlédnu na tu temně modrou oblohu plnou zářících bodů, pak opět skloním zrak k ní. Hvězdy se jí odrážejí v očích a jako by najednou byla ještě krásnější než dříve, zvláštní nadpozemskou krásou. "Kagie." zaleskne se mi v očích. Nakloním se k ní a do ucha jí zašeptám:
"Já, Kyoshi Uguisu Vlk plamenných snů, chci zde pod věčnými hvězdami spojit své srdce, duši i mysl navždy se svou vlčicí Kage Eis Insanity Vlčicí severního větru. Slibuji, že ji budu chránit a milovat v dobrém i zlém, ve smrti i v životě."